Literární soutěž, Utíkej, rychle utíkej – zvláštní ocenění

Jaké to je získat zvláštní ocenění v literární soutěži "Utíkej, rychle utíkej" by nám mohla vyprávět žákyně 9. třídy, Eva Školková, které se takového ocenění dostalo. Střední odborná škola Luhačovice vyhlašuje každoročně literární soutěž na stále stejné téma a porota, která se skládá i ze známých osobností, jako je Jan Cimický (psychiatr) nebo Jiří Žáček (významný spisovatel pro děti), vybírají práce, které budou oceněny. Obálka s diplomem a knižní odměnou přišla poslední školní den před vánočními prázdninami, proto to byl jistě první vánoční dárek, který Eva dostala.

Děkuji Evě za reprezentaci školy a gratuluji ji k úspěchu. Oceněnou práci si můžete přečíst níže.

Mgr. Věra Oherová

 

Utíkej, rychle utíkej

(Eva Školková - 9. třída)

Manželský pár, Sabina a Robin, už dlouho čekali na společnou chvíli strávenou na chatě u lesa. Sabina navrhla, aby s sebou vzali i Robinova bratra Pavla, který je už dlouho nezaměstnaný a jenom utrácí poslední peníze za alkohol. Pavel si nedávno našel přítelkyni v jednom baru. Jmenuje se Jana a pracuje v nemocnici jako zdravotní sestra. Robin nápad, že by měl jet na chatu i se svým bratrem Pavlem, hned od začátku odmítal. Nakonec ho Sabina přesvědčila argumentem, že se z Pavla může stát alkoholik a že se mu na chatě budou snažit pomoci. Pavel pozvání přijal a vzal s sebou i svojí novou přítelkyni Janu. Chata ležela nedaleko malé vesničky s krásným výhledem na jezero a jehličnatý les. Při příjezdu na chatu je přivítal Radek, kterému je už 65 let a dělá ve vesničce strážníka. Neměl pro ně moc dobré zprávy. Údajně z nedalekého města utekl psychopat, který je podezřelý z vraždy své ženy a 5tiletého dítěte. Radek jim dal pár rad. Hlavně, aby nechodili v pozdních hodinách ven a nikoho cizího nepouštěli dovnitř domu. Tato zpráva Sabinu vyděsila, ale pocit, že je s Robinem po dlouhé době na dovolené, všechny obavy zahnal. Druhý den odpoledne šel Robin s Pavlem na ryby, aby si popovídali o Pavlově představě o budoucnosti. Sabina s Janou zůstaly na chatě a připravovaly večeři. Kluci měli zpoždění, a tak čekaly spolu u stolu a povídaly si. Najednou někdo začal silně bouchat na okno a řval, ať ho pustí dovnitř, že je raněný a potřebuje pomoc. Obě dívky byly vystrašené a rozhodly se, že dle naléhavého hlasu muže pustí dovnitř. Sabina měla v ruce připravený nůž, že kdyby to byl zloděj anebo dokonce ten psychopat, byla by připravená se bránit. Jana opatrně otevřela dveře. Muž byl opřený o dveře a při otevření spadl přímo Janě do náručí. Muž měl krvavé rány a neustále opakoval, že všichni zemřou. Poté upadl do bezvědomí. Jana jako zdravotní sestra se o něj postarala, jak nejlépe uměla a všechny rány na těle mu vydezinfikovala a obvázala. Po příchodu kluků domů jim dívky vyprávěly vše, co se za dobu jejich nepřítomnosti stalo. Muž se probudil v pokoji pro hosty, na židli měl připravené oblečení, které mu tam Sabina dala. Oblékl se a sešel dolů, kde všichni snídali. Jana vstala od stolu a posadila muže na místo s připravenou snídaní. Robinovi přišel muž podezřelý a hned ho začal vyslýchat. Muž prozradil, že se jmenuje Josef a bydlí v Praze a přijel sem, aby navštívil pár památek a zříceninu hradu, která leží na vrcholu kopce v lese a právě při cestě tam byl přepaden. Naštěstí se mu podařilo uniknout. Jana se souhlasem všech navrhla Josefovi, aby s nimi ještě pár dní zůstal. Josef byl rád a návrh přijal. Po pár dnech se s Josefem všichni skamarádili a vycházeli si navzájem vstříc. Josefa už nebavilo neustále posedávat doma a rozhodl se jít na procházku ven. Jana mu nabídla doprovod, on však odmítl. Josef se dlouho nevracel, a tak se všichni domluvili, že ho půjdou hledat. Už se stmívalo, a tak si museli vzít s sebou baterky. Šli po široké lesní cestě směrem k jezeru. Najednou uslyšeli výkřik. Byl to výkřik muže. Po chvilce však bylo opět ticho. Když posvítili na stromy, všimli si, že na většině stromů je krvavá stopa ruky. Pavel navrhnul, aby se vrátili zpátky do domu a že Josefa budou hledat ráno.  I přes strach se nakonec rozhodli, že v pátrání budou pokračovat. Robin zaslechl šustění v trávě a s chvějícím se hlasem vyslovil Josefovo jméno. Z křoví se na něj vrhl muž a podřízl mu hrdlo. Když Sabina uslyšela výkřik, poznala Robinův hlas a běžela za ním. Našla ho však už mrtvého. Všem hned došlo, že to má na svědomí ten psychopat a že už je určitě i Josef po smrti, a tak se rozhodli, co nejrychleji se vrátit do chaty. Sabina chtěla i přes hrozící nebezpečí zůstat u Robina, ale Pavel jí chytil a odvedl domů. Po návratu do chaty Pavel vytočil číslo na policii, ale nešlo se dovolat. Odebrali se ven na dvůr, aby nastartovali auto a vyhledali pomoc. Jenže na autě byly propíchnuté pneumatiky. V garáži byly náhradní pneumatiky, a tak se Pavel rozhodl, že je vymění. Poslal zatím holky zpátky do domu. Sabina byla jak smyslů zbavená a strašně se chvěla a brečela zároveň. Jana se jí snažila být oporou a utěšovala ji. Pavel se mezitím pokoušel vyměnit pneumatiky na autě. Byl však zezadu napaden a udušen. Vrah si z garáže vzal sekeru a chystal se zaútočit na děvčata uvnitř domu. Viděl však, jak se k němu blíží světla auta a schoval se do křoví. Z auta vylezl Radek. Chtěl navštívit své přátele dříve, než odjedou. Všiml si však mrtvoly Pavla a hned se rozeběhl ke dveřím chaty. Zaklepal na dveře. Dívky se lekly a Sabina v tu chvíli sebrala všechny zbytky odvahy. Touha po pomstě jí táhla, běžela do sklepa a vzala tam starou pušku, postavila se před zavřené dveře a bezhlavě začala střílet. Když dveře otevřela, tak si uvědomila, co způsobila. Radek byl jejich jediná naděje. Ve dveřích se najednou objevil Josef, nevěřícně se díval, co se to tu stalo. Dívky ho vzaly dovnitř a ve stručnosti mu řekly, co se všechno přihodilo a že odtud musí co nejrychleji všichni zmizet. Sabina řekla, že půjde ještě nahoru a vezme ze zdi starou brokovnici a odjedou Radkovým autem do nejbližšího města a vše oznámí na policii. Jana zůstala dole sama s Josefem. Josef jí řekl, že viděl Pavla mrtvého na zemi u auta. Jana si myslela, že se mu muselo něco stát, ale nebyla si tím jistá. Teď již věděla, že se vyplnila její nejděsivější představa. Se slzami v očích si sedla do křesla. Josef k ní přistoupil zezadu a trhnutím hlavy jí zlomil vaz. Když přišla Sabina dolů, uviděla, jak Josef stojí u Jany a směje se. V tu chvíli jí vše došlo, že Josef je ten vrah a psychopat a že to on zabil Robina. Josef si všiml Sabiny, jak se na něj ze schodů dívá. Sabina držela v rukou brokovnici namířenou na Josefa a hleděla mu upřeně do očí. Strachem se celá chvěla. Josef si klekl na kolena a prosil o milost. „Jaké slitování jsi měl ty ? ¨ řekla a přistoupila blíž  k Josefovi. Josef mlčel. Sabina se rozbrečela, neudržela emoce na uzdě a toho Josef využil a zaútočil na ni. Sabina však stihla vystřelit. Střelila Josefa do ruky. Josef se skácel k zemi. Sabina bez rozmýšlení vyběhla ven z chaty. Zastavila se u těla Radka a hledala u něj klíče od auta. Josef vstal a šel za ní. Sabina utekla přes zahradu do kůlny na dřevo. Josef běžel za ní. Sabina nešťastně upadla na naštípaném dřevu. Když se ohlédla, byl už Josef u ní.  Josef jí chytil pod krkem a začal ji škrtit. Sabina si všimla špičatého železného hrotu, který trčel ze zdi, a snažila se tlačit Josefa směrem k němu. Josef díky poranění ruky neměl moc síly a nechal se k hrotu nevědomky natlačit. Sabina věděla, že asi nepřežije a že už nebude moci couvnout, ale pro pomstu byla schopna všeho. Nabodla Josefa na hrot, ten ji ale z posledních sil přitáhl k sobě. Oba tak skončili nabodnutí na železném hrotu. Sabina se na Josefa do konce posledního dechu usmívala, protože věděla, že ukončila ten řetěz nevinných obětí. 


6. ledna 2015