Letošní škola v přírodě zavedla třídy 5. A a 5. B na břeh řeky Lužnice poblíž Tábora. Chatkový kemp byl rezervován jen pro nás. Prvním úkolem pro piráty, ještě před tím než utvořili posádky a plnili úkoly, bylo dostat se úspěšně na samotné místo. Někteří jeli vlakem po hodně dlouhé době. Vlaky jsme měli rezervované rovnou dva. Naštěstí byl poslední kus cesty jen procházkou z kopce, protože zavazadla nám do kempu odvezli. V následujících dnech jsme každý den jednou nebo dvakrát potkávali kapitána Snakea, který po nás chtěl splnit různé úkoly. Všech šest posádek (modří, červení, bílí, zelení, černí a žlutí) si vedlo velice dobře. Za to byli také piráti po zásluze odměnění. Nejvíce mincí – dublonů – dostali ale ti nejúspěšnější. Hovořili jsme bez zakázaných slov, hledali ústřižky trika, pamatovali si pírka kapitánova papouška, vedli si deník, učili se uzle, poznávali květiny a plnili další úkoly. Každý dublon posunul posádku dále na mapě napříč oceánem.
Z okolí kempu pod Bečicemi - našeho ostrova - jsme „vyplouvali“ na bližší i delší cesty. „Vylodili“ jsme se v Táboře abychom navštívili husitské muzeum a ZOO. Prozkoumali jsme tok Lužnice proti proudu i po něm. Objevili jsme tak starý řetězový most, který původně stál na řece Vltavě. Dobyli jsme zříceninu hradu Příběnice. Při ohni jsme pozorovali zdivočelé kozy bydlící na protějším břehu na skále. V samotné řece se koupal jen učitel když lovil míč, ale naštěstí jsme měli k dispozici bazén. I když počasí nebylo jako v Karibiku, dvakrát nám přišel velice vhod! Čtyři noci a pět dní uteklo jako nic a my jsme ani neměli čas se nudit.

Mgr. Jiří Cahrvát

17. června 2019