Dne 18.1.2019 se třída 6.A zúčastnila akce Escape – game v našem hlavním městě, která se konala za účelem podpory stmelování kolektivu v této třídě a zvyšování organizačních kompetencí žáků.
Děti měly za úkol si celou akci naplánovat a zorganizovat ve vlastní režii, určit si pravidla, která ve hře budou dodržovat, rozdělit se do skupin, vybrat peníze a zjistit si všechny potřebné informace, nutné pro zdárné konání celé akce. Učitelé zde vystupovali pouze v roli ped. dohledu popřípadě rádců, kdyby si děti samy nevěděly s některou fází příprav rady.
Třída 6.A se tohoto úkolu zhostila obdivuhodně dobře a tak jsme všechny dopravní spoje stíhali včas a v Praze ani jednou nezabloudili.
Samotná organizace probíhala pro dvě skupiny odlišně. Zatímco první skupina sestoupila do starého válečného bunkru a počala svou únikovou akci, druhá skupina očekávala s napětím jejich úspěch, či neúspěch v blízké restauraci. Ve stanovený čas si pak obě skupiny vyměnily role.
Escape game, kterou si žáci sami vybrali, byla celkem obtížná. Úkolem bylo za pomoci různých indicií, které hráči postupně získávali prozkoumáváním několika místností s dobovým válečným zařízením, najít ztracenou kliku od vstupních dveří a dostat se tak ze zamčeného válečného krytu ven do stanoveného časového limitu.
Zatímco někteří členové skupiny hledali důmyslně ukryté číselné kódy, aby jimi mohli postupně otevírat různé tajné krabice, podezřelé kufříky, zamčené zásuvky, či tajná dvířka ve skříňkách, další část skupiny prohledávala staré rezavé předměty z válečného období, vojenské uniformy, kabáty, filtry plynových masek, aby v nich nalezla klíče k dalším dosud uzamčeným místnostem, či části dešifrovacího přístroje, který byl nezbytný k získání zprávy, bez které by hru nebylo možné dokončit.
Obě skupiny k plnění úkolů přistupovaly trochu jiným způsobem, a tak si někteří navlékli plynové masky, aby mohli projít temným tunelem a mohli plnit další úkol vložený v malé lékárničce ve zdi, a další skupina s velkou netrpělivostí sledovala čas, aby mohla zavolat velmi starým telefonem jistému generálovi, pro další herní instrukce. Jednotlivé fáze hry se oběma skupinám trochu lišily, a proto obě skupiny používaly jiné nápovědy.
Nakonec však oba týmy hru úspěšně dokončily a odnášely si z této akce spoustu nových dojmů, zkušeností, ale i silných emotivních zážitků.
Děti se při této hře učily zejména spolupracovat, systematizovat si úkoly, komunikovat mezi sebou v týmu tak, aby nedocházelo k situacím, kdy jak se říká „ pravá ruka neví, co dělá levá“ ale také se navzájem respektovat, umět přijmout pravidla dohodnutá většinou třídy i přes to, že se jim osobně třeba úplně nelíbila. Většina dětí toto zvládla až obdivuhodně dobře, a tak právě jim byly odměnou skvělé zážitky, které si z této hry mohly odnést.
Ti, kteří se rozhodli nastavená pravidla neakceptovat a cesty do Prahy se z tohoto důvodu vůbec nezúčastnili, přišli o skvělou šanci si vyzkoušet něco nového, zapojit se lépe do třídního kolektivu a nemyslet na chvíli v modu zvaném „Já“, nýbrž ukázat, že když je
potřeba a situace si to tak žádá, umím přepnout do modelu zvaného „ My všichni“, což bylo vlastně jedním z hlavních cílů této školní akce. Doufáme, že do příští podobné akce tito žáci pokročí ve svém vnímání sebe sama a třídního kolektivu o nějaký ten stupínek výše a dokáží se lépe přizpůsobit a akceptovat třídou nastavená pravidla. Tímto děkujeme všem dětem, které se na přípravě akce aktivně podílely, organizovaly, vymýšlely, vybíraly peníze a pak při hře dobře spolupracovaly, neboť to, že se celý den tak pěkně vydařil je opravdu čistě jen a jen jejich zásluha.

Třídní učitelka Blanka Nožičková a asistentka Katka Stašková

21. ledna 2019