Společně se svou někdejší třídní učitelkou Blankou Endrlovou zamířila ve čtvrtek 14. dubna do centra Prahy naše 5.A s cílem navštívit pedagogické muzeum, a také zakusit, jak se psalo ve středověku. Zážitkový edukační program se dětem líbil, o čemž svědčilo především pochvalyhodné chování dětí a v neposlední řadě výsledek jejich písařské snahy, který je částečně zdokumetován ve fotogalerii. Při prohlídce muzea pak děti s nadšením soutěžily o nejrychlejší vyplnění pracovních listů, okouzlené byly grafickou podobou hlaholice, ale také si zkusily, jaké to bylo psát pravým husím brkem. Ostatně této zkoušce neodolali ani pedagogové, kteří se následně podivovali nad tím, jak dlouho vydržel brk psát na jedno smočení v inkoustu. Při psaním brkem se plně projevila rozdílná technika psaní něžných dívek a chlapců, kteří si, včetně učitele Vtípila, odnášeli listy plné kaněk a drobných kapek rozesetých na všechny strany od neúhledně vypadajícího textu. 

Kulisu podařenému výletu pak dělalo dech beroucí prostředí pražské Malé Strany. Výhledy na siluetu Hradčan skrze rozkvetlé zahrady Pražského hradu dětem na chvíli dokonce vygumovaly z hlav myšlenky na objevení stánku s pizzou, který se ještě na počátku výpravy zdál pro část 5.A hlavním cílem jejich výletu. 

Skrze Senát ČR jsme po cestě zpět k metru zamířili do prostor kouzelné Valdštejnské zahrady, která stále zůstává spíše neznámým klenotem našeho hlavního města. Děti se kochaly nejen krásným parkem, manýristickými sochami nebo exoticky vyhlížející grottou, ale také zvířecím osazenstvem zahrady. Velký úspěch u dětí měli také pávi, kteří na sílící křik už unavené výpravy reagovali tím svým, pověstným, a to i včetně pavího albína, který se s námi hlasitě loučil u východu z areálu Valdštejnského paláce. A jelikož i přesun metrem v době počínající dopravní špičky dopadl časově podle plánu, a především beze ztrát, podařilo se udržet i návratový harmonogram. Vydařený výlet, který si užily děti, ale také pedagogický dozor.

Mgr. Jan Vtípil

 

20. dubna 2016