Stejně jako v loňském roce je i v tom letošním naše škola zapojena do projektu „Házená pro všechny“ v rámci kterého se v příštích měsících zúčastní série turnajů pod záštitou Českého svazu házené. Nečekají je tam ale duely v klasické mezinárodní házené, jejíž složitější pravidla jsou často důvodem, proč se tento tradiční sport v ČR téměř vytratil z výuky tělesné výchovy, ale v miniházené, která má zjednodušená pravidla a založená je na čiré radosti z pohybu a docílení branky hodem míče. Ostatně i ten se od klasického házenkářského liší nejen velikostí, ale také svrchním materiálem a tvrdostí. Co chápu osobně jako velký klad miniházené, to je možnost hrát ji ve smíšených týmech, což je zároveň i nepsaným pravidlem školních turnajů.

V pátek 27. listopadu si atmosféru takového klání zažili na pražském Zličíně poprvé rovněž naši letošní páťáčci, kteří však ve svých úvodních duelech nestačili na ani jednoho ze čtyř zkušenějších soupeřů. Nejnadějněji se vyvíjel náš třetí zápas proti pražské škole G. Jarkovského. Ještě v poslední minutě jsme vedli 11:10, ale dvě branky v samém závěru nás o letošní premiérovou výhru připravily. Naším nejlepším střelcem na turnaji byl s jedenácti brankami Kuba Štýbr, kterému sekundoval desetibrankový Petr Vošický. Gólově se prosazovali také Ondra Popovský, Dan Švejda, Fanda Jedlička a Vojta Stehlík. Na gól naopak marně čekala některá ze čtyř dívek v týmu nebo Marek Hlavsa. Naši branku po většinu turnaje spolehlivě hájil mrštný a nebojácný Vojta Molík.

Celkově náš dvanáctičlenný tým sehrál čtyři sympatické zápasy, ve kterých šanci pravidelně dostávali všichni nominovaní. Ty musím jako trenér pochválit za snahu, jen jsem měl chvílemi problém s jejich stálou ukřivděností – tu výtky a nářky směřovaly k soupeři, tu k rozhodčím, občas jsem měl pocit, že si někdo od nás začne stěžovat, že míč je kulatý. Na druhou stranu velice oceňuji, že jsem nemusel řešit vzájemné osočování z neproměněných šancí nebo chyb a naopak bylo od děti slyšet spontánně vzájemné povzbuzování.

Musím také ocenit chování našich malých reprezentantů mimo hrací plochu. Absencí snahy vykřičet ostatním ve sportovní hale díru do hlavy a schopností respektovat prostou skutečnost, že co není mé, to neberu, nezahazuji a neničím, se náš výběr výrazně odlišoval od zbytku účastníků. Disciplinované a rychlé přechody po Praze i slušné chování v dopravních prostředcích pak jen umocnilo pozitivní dojem z celé této jejich první miniházenkářské výpravy.

Díky, týme.

Jan Vtípil

Tým: Vanesska Antošová, Marcela Pencová, Tereza Šuldová, Kamila Nováková, Vojta Molík, Marek Hlavsa, Kuba Štýbr, Dan Švejda, Vojta Stehlík,Ondra Popovský, Petr Vošický a Fanda Jedlička

Trenér: Jan Vtípil

Spoludoprovod a foto: Lucie Berecová (maminka našeho nejlepšího střelce)

1. prosince 2015