Hraniční pásmo – česko-německá hranice ve filmu (15. 11. 2013)

Naše škola se účastnila projektu „Hraniční pásmo – česko-německá hranice ve filmu“, který byl ve formě dvou seminářů s německými a českými kolegy pedagogy v centru Pirna-Liebethal a v Děčíně, abychom se seznámili s možnostmi využití konkrétních filmů ve výuce. Výstupem těchto seminářů byl projektový den na naší škole. Studenti 9. ročníku se zhostili projektu s velkým elánem a nadšením. Dokázali zanalyzovat některé filmové snímky například v otázce, do jaké míry brání dobová ideologie skutečnostem, jež se týkají historické události, kterou si režisér filmu vzal za své téma. Seznámili se s problematikou vysídlení Němců, vztahy mezi Čechy a Němci. Díky tomu mohli věcně a citlivě zhodnotit křivdy na obou stranách. Cílem našeho snažení bylo pochopit a smířit vztahy mezi těmito dvěma národy. Tímto bych chtěl poděkovat hlavně organizacím Antikomplex a Goethe – Institut a kolegům ze semináře za podněty, bez nichž by tento projekt nevnikl. Níže přikládáme pro představu pracovní list s výsledky projektového dne.

Mgr. Robert Weinrich

Metodické cvičení: Poválečné vysídlení a retribuce

autor: Robert Weinrich

  1. Seznámení s problematikou česko-německých vztahů v ČSR ve 20. století (Mnichov a odsun po II. sv. válce).
  2. Promítnutí filmů Kočár do Vídně a Král Šumavy (druhý zmíněný film pouze v krátkých scénách)
  3. Pracovní list, ve kterém studenti odpovídají na otázky, týkající se filmů (filmová analýza).
  4. Diskuse 
1. úkol:
  • Studenti si všímají odlišných interpretací historické události v 50. a 60. letech.
  • Pokoušejí se porovnat, určit a odlišit z filmové adaptace od sebe ideologické a věrnější interpretace historické události - fakta vs. ideologie.
  • Pokusí se vžít do jednotlivých postav z filmu Kočár do Vídně a zamyslí se, jak by jednali na místě hlavních hrdinů.
2. úkol:             
  • Porovnají vyznění krajiny z filmů před vysídlením a po vysídlení.
  • Studenti si najdou nějakou vesničku v oblasti Šumavy a zmapují její osud.
  • Studenti se zamyslí, co by si vzali, měli-li by pouhé dvě hodiny na opuštění svého domova. 
odpoví na otázky:
  • Mají se Němci stále kát za viny svých předků; lze obecně uplatnit kolektivní vinu za zločiny jednotlivců?
  • Měla hlavní postava vykonat mstu za svého zavražděného muže, jak by jsi jednal/a ty?
  • Jak by asi vypadalo pohraničí, kdyby nebyli Němci vysídleni?
  • Umíš si představit soužití Čechů a Němců, kdyby se žádné vysídlení nekonalo?                      
  • Bylo vysídlení spravedlivé?                                                   
Didaktické cíle:
Student:
  • je schopen na základě filmové analýzy rozlišit, co je ideologicky zabarvené a co se blíží historickým faktům.
  • umí se v diskusi kriticky vyrovnávat s obtížnými tématy historie.
  • rozvíjí multiperspektivní a kontrafaktuální pohled na naše kontroverzní dějiny.
  • rozvíjí schopnost sociálního cítění - empatie/compasio.                   
  • si osvojuje různé etické hodnoty, na základě nichž je schopen se zrale rozhodovat, zvláště v obtížných životních situacích.

Hodnocení odpovědí žáků 9. ročníku na otázky pracovního listu

Odpovědi k prvnímu úkolu:
  • Oba filmy jsou hodnoceny kladně i záporně, s mírnou převahou je Kočár do Vídně hodnocen jako méně ideologický.
  • Ve filmu Kočár do Vídně žáci dost obtížně rozumí jednání hlavních postav. Je zajímavé, že žáci nehodnotí žádnou z postav černobíle. Někteří by na místě rakouského vojáka Heinze v podání Hanzlíka jednali jinak, například by ženu nechali v lese a s kompasem a kočárem dojeli domů. Jiní by rakouského vojáka zabili. Některé žáky rozčilovaly nedokonalé scény jako odkopnutá dýka nesmyslně visící na větvičce nebo odhozený kompas náhle otevřený. 

Král Šumavy vyznívá u žáků ještě rozpačitěji než předešlý film. Na jedné straně je přístupnější z hlediska narace: je v něm více scén, postav, kulis, dějových zápletek. Na straně druhé vyvolává posměch stylizace ochránců pohraničí či střílení krále Šumavy nadvakrát, který z nich tedy byl králem Šumavy.

Odpovědi k druhému úkolu:
  • Krajina po vysídlení působí na žáky vybydleně. Podle některých byl v pohraničí nedostatek obyvatel; domy byly vyrabované a poničené válkou; orná půda znehodnocena. Zatímco v prvním snímku se příběh odehrává v lese, v Králi Šumavy je scenérie pestřejší. Vyznění působí smutně také díky přítomnosti vojáků.        
  • Na otázku, co by si žáci vzali s sebou, měli-li by pouhé dvě hodiny na opuštění svého domova, odpovídají nejčastěji: jídlo, pití, oblečení, doklady; méně častěji: kompas, mapu, knihy. Je zajímavé, že dokážou vnímat rozdíly v možnostech věcí, které by si mohli vzít s sebou v čase po válce a dnes. Chápou, že dnešní doba je minimalistická, a proto nabízí jednodušší volbu, co si vzít: a sice co možná nejcennější věci v zhledem k omezenému času a prostorovým možnostem. Proto navrhují například kreditní kartu, mobil či notebook.

Odpovědi na otázky: 

Shodně odpovídají všichni na otázku, zda se mají Němci i dnes kát za viny svých předků, záporně. I kolektivní vina je pro ně nepřijatelná. Mají-li se ale vcítit, jak by jednali na místě Kristy, zda zabít, či nikoliv, odpovídá část záporně, část kladně. Argumentují těžkou poválečnou situací.

Víceméně žáci chápou vysídlení Němců z pohraničí jako správné rozhodnutí. I kdyby tu Němci byli po válce, soužití by nebylo harmonické a je dost pravděpodobné, že zabitých Němců ze strany Čechů by bylo mnohem více. Činy proti nevinným odsuzují, jakož i předsudky vůči těm, jež měli třeba jen pouhé německé jméno. Dalším důvodem, proč bylo vysídlení nevyhnutelné, jsou obavy, že by Němci měli jistě tendenci pohraničí opět připojit k Německu. Také zde hraje důležitou roli jazyková bariéra.

Mgr. Robert Weinrich

 

28. listopadu 2013