Upalování či pálení čarodějnic patřilo a dodnes patří k velmi starým zvykům. Magická noc z 30. dubna na 1. května tzv. filipojakubská, byla prý nocí, kterou ovládaly zlé síly, které škodily lidem i zvířatům. Aby je lidé zahnali, pálili ohně. Tato dlouhá tradice se v obměněné podobě dodržuje dodnes.

I žáci, zejména nejnižších ročníků naší školy, si tento čarodějný den ve škole docela užili. Většina prvňáčků, druháků i třeťáků v čarodějnických kostýmech psala čarodějný diktát, kouzlila s čísly v matematice, četla čarodějné příběhy, kreslila a vyráběla čarodějnice.

Aby byly zlé síly skutečně odehnány, byl poslední hodinu zapálen na školní zahradě ohníček. No a co by to bylo za ohníček, kdyby si děti nemohly opékat špekáčky? A tak si ti nejmenší mohli za odměnu opékat špekáčky. Starší žáci se zase těší na večer, kdy se budou pálit „opravdové čarodějnice“.

Mgr. Věra Sklenářová, ředitelka školy

30.4. večer se slétají čarodějnice. Do 1. A už přiletěli malé čarodějnice a čarodějové hned ráno. Čarodějné učení začalo vyplňováním pracovních listů s kouzelnickou a strašidelnou tématikou. Počítali jsme strašidla, upíry, netopýry..., psali jsme strašidelný diktát, soutěžili ve skupinkách a na hodinách procvičovali denní režim kouzelnických učňů. I tělocvik byl dnes jinak. Za pomoci pana školníka jsme se usadili u ohně, ten samozřejmě k čarodějnicím patří a opékali si špekáčky. Pro většinu z nás to byl první buřtíček po dlouhé zimě a moc jsme si pochutnali. Do školy jsme přinesli závan kouře a vůni opékání. Doma už jen stačí naleštit košťata a vyrazit do světa.

Dana Odvárková

2. května 2010