Světe div se …

… i žáci, kteří mají z nejasných důvodů nechuť k sebevzdělávání, se v uplynulých týdnech horlivě zapojili do projektu, ve kterém odhalovali fakta o nových divech světa.

V létě roku 2007 si světová veřejnost prostřednictvím internetu zvolila sedm pozoruhodných památek, o kterých se bude mluvit ještě po tisíciletí jako o novodobých sedmi divech světa.

Úkolem žáků bylo dozvědet se více nejen o divech samotných, ale také získat základní informace o lidech a zemích, ve kterých se divy nacházejí.

Zjistili jsme, proč se lidstvo už nespokojilo se starými divy světa, postupně jsme se dozvídali o původu, době vzniku a účelu jednotlivých staveb. Zjistili jsme také, kolik kapesného je třeba odložit, abychom mohli navštívit alespoň jeden novodobý div světa.

Při dnešních možnostech získávání informací zní tento úkol velice snadně až do té doby, než si uvědomíme, že projekt probíhal v rámci výuky anglického jazyka. Zadání projektu, jednotlivé otázky i odpovědi, ale i konečná prezentace, to vše bylo v jazyce, který je nám cizí.

Žáci natiskli spoustu krásných barevných fotografií a mnohokrát prolistovali česko-anglické slovníky. Zahltili jsme servery leteckých společností, když jsme zjišťovali ceny letenek do jednotlivých destinací, a mnohokrát jsme procvičili, jak se vlastně anglicky řekne, že Čína má 1 394 956 630 obyvatel.

Ve skupinách, ve kterých informace zpracovávali, se žáci více či méně doplňovali a celkem bez většího pobízení si dokázali rozdělit jednotlivé úkoly.

Výsledkem našeho snažení byla prezentace projektu před speciální komisí složené z anglicky mluvících členů pedagogického sboru. Úloha to jistě byla nelehká, nervozita byla umocněna bílými ubrusy a nahrávacím zařízením ve třídě. Každá skupina měla za úkol přednést v anglickém jazyce souvislý text, který měl formu odborného článku pojednávajícího o jednom z divů světa. Komise hodnotila výslovnost anglických slov, plynulost projevu, vzhled portfolia a celkový dojem z prezentace. Členové komise byli mile překvapeni vysokou úrovní přednesených prací a žáci zaslouženě sklízeli slova chvály. Po celkovém vyhodnocení výsledků se ukázalo, že mnoho skupin pracovalo výborně (1), většina pracovala velmi dobře (2) a někteří pracovali dobře (3).

Kdo byl hnacím motorem, či brzdou své skupiny, zůstane předmětem vlastního objektivního sebehodnocení žáků, neboť se ukázalo, že otevřené hodnocení sebe sama dělá žákům stále ještě problém. Projevila se nevole přistoupit k sebekritice, zvláště u starších, pramenící snad z ješitnosti, snad ze zatvrzelosti, anebo z fenoménu dnešní doby, kterým je strach veřejně přiznat nějaký svůj nedostatek?

Petr Sejkora
učitel angličtiny

 

1. prosince 2008